Cesta na týden do Paříže a jak se to zvrtlo.
(léto 1994)

Toto jsou autentické zápisky z deníčku - přiznávám, že trochu ulítlé, ale tak jsem to tenkrát viděl.

Já jsem uměl trochu německy a skoro vůbec anglicky, Dr. dobře německy, trochu francouzsky a lehce anglicky Bez jeho znalostí bych se na cestu nevydal. Bágl jsem měl silně neanatomicky tvarovanej, takže mě stále tížil a strašně blbě se nosil. Moje jediný boty byly TENISKY, což byla asi největší chyba - odnesli to nohy, ale zase tyhle boty rychle uschnou.

čt 14.7.1994

V5:45 začínám mávat. Hned se dostanu s vojákem do Starý Boleslavi. Odtud nějakým kníračem na výpadovku v Praze-Barrandově. Je tu zavřenej jízdní pruh a tak musím pěšky s báglem až nahoru na Barrandov. je něco okolo 7:30 a zastavuje mi dealer vozů Toyota. Má skvělý auto 4x4. bere mě až do Plzně. je to bejvalej student FSI (strojní fakulta ČVUT v Praze). V Plzni jsem okolo 8:30. Skvělej čas. Stop v Plzni směr Rozvadov už není tak skvělej. Po asi hodině mě bere nějakej ukecanej maník do Boru. Je to nějakej prodejce elektroniky pro armádu a policii. Tvrdí, že bere měsíčně okolo 16 tis. korun. V Boru je to taky nic moc - málo aut. Bere mě Češka, co má za manžela Němce. Jejich dítě má rakovinu (to je fakt dobrej den a to je teprve první). Jedeme strašně pomalu. Tiráci se vlečou do kopce. vysazuje mě 10m před čárou. Je 11:30! Po 12. hodině mě kontroluje pohraniční policie. Asi vypadám příliš podezřele. Jsem zvědav, kdy přijede Dr. Máme tu spicha.

Po šíleným čekání na Dr., objevil se on v 15:30, vyjel totiž až po 9:00 ráno. Dali jsme bramboráky a přešli čáru pěšky. Za čárou nás vzala Němka asi 60 km směr Norimberk. Chtěli jsme se tam podívat.

Chytili jsme ale Francouze (čas 18:00), co jel přímo do Paříže, tak jsme se nechali zavést až tam. Nevím, jaký měl typ Citroenu, ale byl to ten, co používal Fantomas. Cestou několik menších potíží: přehřívání motoru, nedobíjení baterie -> roztlačování. okolo půlnoci přejíždíme hranici Německo - Francie.

pá 15.7.1994

Příchod k Sacre Couer

Po přejezdu hranice jsme se stali objektem pozornosti francouzských četníků, kteří nás prošacovali (asi 10 km od hranic) na odpočívadle - hledali drogy. Zrovna jsme žádný neměli, tak nás po 10 minutách nechali být.

V Paříži asi v 5:30 ráno - někde na severu. To jsme předtím každej zaplatili asi 40 FRF za jízdu tomu Francouzovi - jel po dálnici, ty jsou drahý a taky na benzín. On si o to řek, tak sme mu ty prachy dali. Konec konců takhle dlouhej stop jsem od tý doby nepřekonal.

Orientace v Paříži. Chvilku to trvalo, ale proběhli jsme pár informací a stanic metra a sehnali několik mapek.

Návštěva Sacre Couer na Montmartre, pěkný rozhled na celou Paříž. Uvnitř velký a starý - jako všechny kostely v Paříži. Na čelní stěně podle Dr. socha asi Nepomuckého, ale jsou to jen dohady. Odtud na Gare du Nord (severní nádraží) uložit batohy do autom. úschovny (15 FRF) a zjistit, že možný ubytování je za osou a noc 115 FRF. to se nám zdálo na nás čecháčky trochu moc. (11:30)

Pohled zboku...	...a zepředu

Odtud na Centre Georgas Pompidou - moderní umění, odtud do Bibliothek Nationale a Palais Royal až k Opeře, přes La Madelaine a obelisk, Louvre (bez návštěvy uvnitř), Noter Dame.

Zpět na nádraží. Našli jsme nejlevnější ubytovnu za 110 FRF. Tak jsme na nádraží vyzvedli spacáky a zbytek jsme tam nechali, abysme se s tím nemuseli tahat (dalších 15 FRF). Šíleně mě po celodenním chození Paříží bolely nohy. Dorazili jsme k nějakému parku v 23:10, ale byl to tam samej polda, tak eště víc směrem na západ a tam v malým parku, kam jsme se dostali přes plot, jsme našli místečko (23:40). Je to odhadem asi 4 km od nádraží. Pěkná dálka. Blízko je METRO 5, stanice ??? "p de Parka" nebo METRO 7B stanice ?? Danube.

so 16.7.1994

Pod Eiffelovkou...

Návrat na nádraží a s plnou polní do města. Z noclehu jsme se vrátili metrem a linkou RER z nádraží na Palais de Luxembourg. Nádherný park. Odtud na Pantheon (krypta, 1 podlaží a vyhlídky za 17 FRF se slevou na ISIC kartu), universita Sorbona, Etole d Medicine a odtud do Musée d Orsay. Tam nám schovali bágly na informacích. (Hodní Francouzi, hodní...). V muzeu obrovské a lidsky nezvladatelné množství soch a obrazů. Nejlepší jsou impresionisti až nahoře. Pobyt v muzeu od 13:00 do 16:00.

Pak přes Invalidovnu na Eiffelovku (nahoru jsme nešli - nechtělo se nám vydat penízky). Tam se nechá spát pod věží v parku. Dobrý. Využili jsme to a spali jsme pohromadě s 4 Polákama a 5 Němcema. Domluva? polština, němčina, Dr. i francouzsky, občas anglicky. Je tam i voda, kde se nechá umýt. Oholil jsem se.

ne 17.7.1994

Nádraží Gare du Nord

Okolo 6:30 - 7:00 buděj spící pocestný policajti. Trochu pršelo, ale už je to snad pryč. vyrážíme do Louvre, ale na přání Dr. se stavujeme ještě v Palais de Tokyo, mají tu být fotky a moderní umění.

Na Impresionistech v Gran Palais jsem zacáloval 38 FRF za vstup. Ale za tolik to zdaleka nestálo. Co se dá dělat. Ten Palais de Tokyo byl ale zavřenej, takže nic. Vzali jsme to okolo Vítězného oblouku. Je toho tady strašně moc a vše je na naše poměry drahý až hrůza. (rozuměj studentský poměry v Čechách v roce 1994) Už abychom vypadli na Versailles.

Vrátili jsme se do Louvre, kde jsme si nechali bágly - zadarmo.... Kdybychom to věděli dřív !! Dovnitř jsme nešli (to je můj dluh - být v Paříži a nebýt v Louvre...), už jsme měli obrazů až až. prohlédli jsme si proto Notre-Dame uvnitř. - very good. Chudáci věřící - bylo tam moc lidí turistickejch. Předtím jsme zašli do Justice Palas, kde nás poldové prohlídli a pak pustili dovnitř na prohlídku + vězení poblíž.

Po pátý jsme sbalili bágly a linkou RER jsme dorazili na okraj vnitřní Paříže. je to ještě za cenu lístku na metro. Dál je to placený ňák zvlášť. Na to jsme se vykašlali a po asi hodinovým dohadování, kde v Paříži stopovat a kudy se dát dál, jsme černou jízdou dojeli ZDARMA do Versailles.

Vchod do Louvre

Ve stanici nikdo nebyl, tak jsme i bez problémů vystoupili. Dobrou hodinku jsme šli k zámku a zahradám. Asi po 20:00 večer jsme vlezli dovnitř do zahrad. Za chvíli bylo nějaké ATTENZIONE, abychom opustili park. Chtěli jsme zajít ještě na Trianon a tak jsme se na ně vykašlali. Našli jsme zase kohoutek s vodou trochu bokem a tak jsme se poprvé umyli. Bylo to trochu akrobacie, ale šlo to. A tam se to stalo. Nevím jak, ale ztratil jsem svoje jediný HODINKY. Byl jsem nasranej. Dlouho jsem je hledal, ale marně. Od té doby ztrácím pojem o čase. Mým hledáním jsme se dlouho zdrželi v parku a tak jsme se rozhodli tam űbernachtnout. Bylo zataženo a já byl nasranej kvůli hodinkám.

po 18.7.1994

Asi ve tři v noci začalo šíleně lejt a my se neměli kde schovat. Pod stromama bylo mokro. než jsme doběhli k bráně, samozřejmě zavřené, bylo pozdě. Úplně promočení jsme se schovali pod asi 5m vysokou a 3m širokuo bránou. Foukal pěknej (spíš hnusnej) vítr a tak to tam hodně zahánělo. Nejhorší bylo, že byly mokrý i BOTY. Když přešel největší slejvák, zabalili jsme se do vlhkejch spacáků a jakž takž asi od 5:00 do 7:00 zkusili spát. Ráno jsme měli všechno vlhký, nebylo kde sušit, pořád často pršelo - jemně, ale hnusně. Boty byly mokrý, vysušoval jsem je kapesníkem a ponožkama., Nakonec mi uschly na noze někdy odpoledne, když bylo omyle asi 2 hodinky hezky.

V 8:00 nám odemkli bránu a my jsme asi do dvou odpoledne hledali výpadovku z Versailles na Chartreux, kam jsme chtěli jet (ale nejeli) a pak podél řeky Loiry si prohlédnout ty zámečky. Prochodili jsme celý Versailles s báglama na zádech, abychom zjistili, že výpadovka vede asi 400 metrů přes park od místa, kde jsme spali. My jsme ušli asi 5 km. Čekali jsme dlouho. Zastavili Němci, že jedou až do Bordeaux. Tak jsme změnili plán a jeli jsme s nima. Okolo osmý večer jsme byli na vynikajícím odpočívadle na druhým výjezdu za Bordeaux směrem na Bayonne. Je tu dobrý spaní (střecha). A od ňákýho kříže (červenj, zelenej, modre ??) jsme dostali zadarmo 1,5l minerální vody. Byl to tam samej Turek. Až na jih jsou tu všude. Plně naložený auta. Cestujou někam na jih. Proč a kam? Umyli jsme se a vyprali si. Problém byl v tom, že po následující dva dni bylo hnusně a pršelo a tím pádem vlhko, tak to vůbec neschlo a začalo to smrdět.

út 19.7.1994

Dojedli jsme zbylou bagetu z předešlého dne (stála 4,20 FRF) a načal jsem čokoládový musli. (Vezl jsem si s sebou z Čech dvě krabice műsli a jeden chleba). Chleba mi došel už v Paříži. Stop byl toho dne slabej a neefektivní. Trochu jsme zabloudili a ztratili tak asi 1/2 dne minimálně. Chtěli jsme jet do Bayonne, ale 1. stop nás zavezl kousek bokem a než jsme se vyhrabali zase na dálnici, bylo už navečer. Vezla nás ženská - ta nás blbě vysadila, odtud pěšky asi 3 km - tady nám stopli 3 mladý holky v malým autě (asi tak 16-17 let), my se tam eště narvali a nakonec nějakej chlápek nás přece jen odvezl k dálnici. Jinej pak asi 40 km směrem na Bayonne. Ten už vezl nějakýho Ira, a tenhle Ir říkal furt jenom shit a fuck a mlel jen tou svou anglinou, ani se neobtěžoval mluvit srozumitelně. Byl to hroznej suverén.

Do Bayonne nás nakonec dovezl jeden Španěl, co se vracel domů Objel s náma město, ukázal nám ho, řekl co navštívit. My jsme po vastoupení hledali most, kde bychom přespali. Na jedný hrušni jsme natrhali nějaký hrušky (kupodivu ne třešně) a pojedli tak trošku ovoce. Pak jsme sledovali dva maníky s báglama, abychom zjistili, kam jít spát. V nádraží jsme je míjeli a oni MUVILI ČESKY. Byli z Karlových Varů. Dali jsme se s nimi dohromady a přespali jsme pod jednim rušným mostem. Bylo to trošku dangerous. Jeden z našich přátel nikdy rukama nepracoval, druhej utekl z vojny a byl pak zavřenej. Teď byli ve Francii vydělat nějaký prachy. podle jejich vyprávění spíš kradli, kde se dalo. Dojedl jsem čokoműsli. Most byl velmi rušnej a tak jsem se vyspal blbě. Ale kdy dobře? Na cestě ještě nikdy.

st 20.7.1994

Ráno jsme se kupodivu probudili živí. Rozloučili jsme se a šli si prohlédnou Bayonne. Skvělá, přímo mistrovská, gotická katedrála. Něco pro moje oči. Ten den jsme taky poprvé nakoupili a pořádně posnídali. Bageta, čokopudinkokrém, čokoláda - ale bílá, mléko. Na později konzerva fazolí v tomatu. Je to pěkný, ale na cestování stopem moc velký město. Opět nám dlouho trvalo, než jsme došli na výpadovku.

Odtud nás jeden Francouz dovezl do St. Jean du Luz. Pláže, přístav. Koupali jsme se v Atlantiku. Slaná voda, krásný ženský - takový ty míšenky. Hodně se opalujou nahoře bez. Usušili jsme taky nějaký prádlo, který už dost smrdělo a umyli se. V 20:15 jsme z pláže vypadli. Koupili jsme pohledy, ale nikde nebyla žádná schránka, tak jsme je nemohli hodit. Šli jsme na výpadovku na San Sebastian (Španělsko). Tam u benzinky jsme přenocovali. Co se peněz týče, zbývá mi asi 190 FRF.